Podařilo se uspořádat monografickou výstavu Oskara Spielmanna v Chebu. V září 2023 mě oslovil Marcel Fišer, jestli bych na léto 2024 nechtěl udělat k připravované monografii výstavu. Bylo to ve chvíli, kdy teprv probíhala sazba knihy a restaurování Spielmannů ještě ani nezačalo. Horečně jsem přemýšlel, kde na to vezmu finance, čas, kdo ta plátna zrestauruje a napne, jestli vůbec mohu něco takového slíbit. Výstavu jsem výhledově udělat chtěl, jen jsem nečekal, že to přijde tak rychle. Jinak než v návaznosti na vydání knihy to ale nedávalo smysl. Souhlasil jsem. Během půl roku se podařilo zrestaurovat dvě desítky věcí, přivézt půlku výstavy z Paříže, vydat knihu. Byl to tlak. Do toho nastal neplánovaný souběh s druhou paralelní výstavou Oskara a Paula Spielmanna v Rub Gallery u Davida Vody. Nebyl moc čas přemýšlet o tom, jak to vše bude dotažené, propojené, potřeboval jsem dát dohromady materiál na dvě smysluplné výstavy a ustát to. Spolupráce s GAVU Cheb byla výborná, svozy, instalace, i díky Jirkovi Gordonovi vše letělo přímočaře a bez komplikací rovnou k věci. V Chebu jsem se vždy cítil dobře. Cítil jsem podporu, od Marcela Fišera, i od všech další lidí v galerii. Těšil jsem se tam pokaždé, i když je to 5 hodin cesty. Jan Havel mi opět pomohl s vizuálem. Kamarádi ze spolku Petr Spielmann Archiv mě podporovali. Dopadlo to. Obě ty výstavy. Jinak než pod tlakem asi stejně nic nevznikne. Jsem moc rád, že se to uskutečnilo.

Takovou jsme měli anotaci:

Výstava Oskara Spielmanna (1901–1974) v GAVU Cheb je prvním souborným připomenutím umělce v prostoru někdejšího Československa od roku 1936, kdy se malíř naposledy představil v Brně, Praze a Bratislavě. Německy hovořící rodák z Brna náleží do příběhu meziválečné scény českých zemí. Svým více než třicetiletým pobytem v Alžírsku a v Maroku se zároveň v mnohém vymyká. Po studiích ve Vídni a na pražské Akademii působil v řadách brněnského uměleckého sdružení Scholle. Roku 1931 odjel díky stipendiu do Paříže, odkud pokračoval do Alžíru. Na severu Afriky setrval až do poloviny šedesátých let. Jako pokřtěný katolík s židovskými kořeny se záhy začlenil do alžírské výtvarné scény a stal se stabilní součástí prezentací umění francouzské severní Afriky. Roku 1945 obdržel prestižní alžírskou uměleckou Grand Prix, která definitivně stvrdila jeho status alžírského umělce. V Alžírsku, kde působil také jako středoškolský pedagog, setrval i v prvních letech nezávislosti. Přesto zemi nakonec opustil a závěr života prožil v jihofrancouzském přístavním městě Toulonu.

Středoevropan Spielmann se stal součástí tzv. alžírské školy a do značné míry se identifikoval s arabskou kulturou. Jeho umělecký odkaz vytvořený na sklonku koloniální éry propojuje kulturní světy pomyslného Západu a Východu. Výstava představuje na osm desítek maleb a velkoformátových kvašů z institucí i soukromých sbírek. Přibližně polovinu děl se podařilo zapůjčit z francouzské části pozůstalosti umělce, většinu Spielmannových prací spatří současné publikum v České republice vůbec poprvé. (IH)