Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období / Junge Löwen im Käfig. Künstlergruppe der deutschsprachigen bildenden Künstler aus Böhmen, Mähren und Schlesien in der Zwischenkriegszeit
26. 6. – 28. 9. 2014
Galerie výtvarného umění v Chebu
Galerie umění Karlovy Vary – Letohrádek Ostrov nad Ohří

Na podzim 2013 měli návštěvníci Oblastní galerie v Liberci možnost vidět výstavu Mladí lvi v kleci, která se zaměřila na uměleckou scénu německy hovořících umělců a umělkyň z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období. Během přípravy výstavy se otevřela možnost představit volnou reprízu výstavního projektu také v dalších historicky tradičně německy hovořících regionech a vznikla myšlenka realizovat výstavu společně v Galerii výtvarného umění v Chebu a v prostoru Letohrádku v Ostrově nad Ohří. Rozdělení rozsáhlé liberecké výstavy na dvě místa bylo podmíněno prostorovými důvody. Současně se tím otevřela možnost rozšířit původní výběr o další díla z fondů pořádajících institucí. Jedná se tedy o volné reprízy, jež jsou rovněž doplněny o další umělecká „objevená“ v návaznosti na libereckou premiéru.

V Galerii výtvarného umění v Chebu návštěvníci uvidí především pražskou scénu a v návaznosti na ni volnou rekonstrukci výstavy v Norimberku 1931; v Ostrově nad Ohří jsou prezentovány zejména regiony a s nimi spojené umělecké skupiny. Na obou místech je prostor věnován autorům narozeným v devadesátých letech 19. století nebo těsně po roce 1900, tedy těm, kteří se na umělecké scéně Československa začali prosazovat v průběhu dvacátých let a významným způsobem formovali členskou základnu a výtvarný projev sledovaných skupin a spolků v meziválečném období. Ve výběru se prolíná kvalita s kvantitou a snaha obsáhnout pokud možno všechny regiony, i když ani ty nejsou vždy zastoupeny zcela proporčně a objektivně. Nezanedbatelnou roli hrají i vnější okolnosti jako dostupnost materiálů a postup probíhajícího výzkumu.

Výstavu volně doprovází stejnojmenná kniha, jež má ambice stát se učebnicí věnovanou německy hovořícím výtvarným umělcům z Čech, Moravy a Slezska činným v období meziválečného Československa, kteří tvořili nedílnou součást zdejší kulturní scény. Do jejich životů dramatickým způsobem zasáhly události konce třicátých let, druhá světová válka a následné události v Československu. Nepříznivé okolnosti způsobily, že byli násilně vymazáni z obecného podvědomí a upadli do vesměs úplného zapomenutí. Snahou kolektivu autorů spojených s projektem Mladí lvi v kleci je pokus o navrácení jejich identit do kontextu národní paměti a do dějin umění. 

V archivu jsem našel data rozhovoru, který jako osm let starou připomínku tehdejšího uvažování přikládám.

Galerie v Letohrádku Ostrov hostí z hlediska českých dějin umění mimořádnou výstavu: Mladí lvi v kleci / Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období. V čem spočívá její přínos?
Výstava mapuje činnost německy hovořící výtvarné scény a je pokusem nabídnout v rámci dostupného materiálu souhrnný pohled na doposud spíše opomíjenou a málo známou kapitolu dějin umění období první republiky. Na základě dlouholetého úsilí se podařilo shromáždit v řadě případů dnes ojediněle dochovaná díla ve své době frekventovaných autorů, kteří tvořili nedílnou součást výstavního provozu 20. a 30. let 20. století. Díky rozsáhlým zápůjčkám ze soukromí tak může být poprvé v poválečné historii prezentován plastický obraz tvorby „českých Němců“.

Jak dlouho jste na přípravě pracovali. Co Vaše bádání obsahovalo? Objevy musely být mimořádné?
Práce na projektu trvaly více než deset let, intenzivně zhruba od roku 2009. Projekt sestává nejen z výstavy, jejíž podoba je limitovaná dostupností děl, ale také z odborné publikace, která svým rozsahem záběr výstavy výrazně přesahuje. Jedná se především o základní výzkum. Zásadní „objevy“ byly učiněny spíše v 90. letech 20. století, přesto i současný hloubkový průzkum přinesl nejedno příjemné překvapení. A to jak v rovině nových informací z archivního materiálu, tak co se týče „nalezení“ děl (Paul Gebauer, Hans Frohne, Ilona Singer a další). Pro zpracování tématu byly klíčové rešerše v německých a rakouských archivech, které spolu se zápůjčkami děl ze soukromí umožnily přesáhnout limitovaný horizont fondů a institucionálních sbírek v České republice.

Výstava měla svou velkou premiéru na podzim roku 2013 v Oblastní galerii v Liberci. Proč jste se rozhodli její reprízu situovat do dvou galerií?
Projekt byl koncipován na míru liberecké galerii, kde bylo možné prezentovat pohromadě 217 děl. Rozdělení výstavy na dvě části pro Cheb a letohrádek v Ostrově nad Ohří nebylo jednoduché a bylo podmíněno prostorovými důvody. V Chebu je k vidění převážně pražská scéna a v Ostrově regiony.

Všichni asi známe díla Václava Špály, Antonína Procházky či Emila Filly z 20. a 30tých let minulého století. Víme, že čeští umělci směřovali za poznáním moderního umění především do Francie a zejména do Paříže.
Jaké vzory vyhledávali jejich tehdejší němečtí a židovští souputníci? Lišila se například jejich výtvarná řeč?
V tvorbě mladé meziválečné generace německy hovořících umělců z Čech, Moravy a Slezska lze vystopovat, řečeno velmi zjednodušeně, dva směry. Tím výraznějším je inspirace německou novou věcností, která tyto umělce od jejich česky hovořících protějšků na první pohled odlišuje. Řada německy hovořících umělců však působila v Paříži a pro jejich tvorbu je charakteristický internacionální post-expresionistický projev, inspirovaný francouzskými vzory nebo dílem Oskara Kokoschky.

Jaká témata patřila k nejvyhledávanějším?
Žádné téma nevyčnívá, volba námětů byla jistě podmíněná také prodejností. Častým námětem je portrét, který patřil mezi frekventované zakázky. Vedle nich se objevují krajiny i zátiší. Důležitou roli mezi krajinami hrají scenérie z přímořských oblastí Jižní Evropy či náměty z orientu, které se objevují až překvapivě často.

Co by si návštěvníci výstavy v Ostrově neměli nechat uniknout?
To je samozřejmě při takto průřezově koncipovaném projektu čítajícím množství jmen hodně subjektivní. Výstava není tvořena pouze špičkovými solitéry, naopak, ukazuje běžný provoz. Její nejsilnější stránku představuje možnost vidět shromážděná díla pohromadě, tak jako tomu bylo na spolkových přehlídkách meziválečného období, nebo např. na mezinárodních výstavách v Karlových Varech 1930 a 1931.

K výstavě byla vydána výpravná publikace pod stejnojmenným názvem. Čím obohacuje a doplňuje výstavu?
Kniha přináší přehled nejdůležitějších uměleckých skupin a spolků, který jde nad rámec možností výstavy. Vedle nich prezentuje také další tematické okruhy, z nichž některé bylo možné ukázat i ve výstavě. Mladí lvi v kleci jsou synkretickou publikací usilující stát se základním přehledem a odrazovým můstkem pro další aplikovaný výzkum. Čtenáři v ní proto naleznou řadu seznamů, v zadní části medailony vybraných 86 autorů (mohlo jich být samozřejmě výrazně více) a v neposlední řadě více než 500 reprodukcí, zachycujících mnohdy dnes zatím nezvěstná díla.

Vaše studium této problematiky nekončí. Na čem pracujete v současné době?
Moje žena připravuje výstavu a monografii libereckého malíře Erwina Müllera, která bude k vidění v Oblastní galerii Liberec od 11. září 2014. Já jsem dělal výstavu Mary Duras, která probíhá tamtéž nyní do konce srpna a v nejbližších dnech k ní vyjde monografie. Téma „českých Němců“ nás nadále zajímá a rádi bychom časem realizovali další, tematicky více profilované projekty. Výstavní tempo posledních dvou let bylo pro nás myslím dost vražedné, takže je čas zase trochu zvolnit a soustředit se na pokračování výzkumu.